Poprvé vyrážíme na dovolenou karavanem

10.02.2026

První rozhodnutí, že si koupíme karavan pocházel ze závisti :-). Stáli jsme totiž několik hodin v koloně se dvěma dětmi, tlačili se v osobáku, měli teplé pití i řízky a kousek od nás stála rodina s karavanem a paní vařila na té dálnici oběd, zatímco děti s pánem hráli karty a popíjeli studené nápoje z ledničky. Ano tehdy jsme si řekli, že si koupíme karavan a už nebudeme stát v kolonách, protože pojedeme v jiný den i čas, než všichni ostatní. A když už v koloně stojíme, tak zábavně a pohodlně.

A tak se stalo. Koupili jsme si malinký integráč s rozkládacími postelemi.

 První velký výjezd byl nejzmatečnější, nejbláznivější a nejnatěšenější. Píše se rok 2011 a my vyrážíme se skoro tříletým a  jedenáctiletým klukem. První životní výjezd karavanem byl do milovaného Chorvatska. Přípravy probíhaly divoce a vlastně jsme ani nevěděli co všechno musíme mít. Děti se těšily a my byli nadšení. Konečně jsme se dočkali a po letitém ježdění osobákem to bylo vysvobození. Osobákem jsme jezdili vždy na noc a další den byli nepoužitelní, ale teď to bylo jiné.

Jako začátečníci jsme pečlivě vybírali a  zarezervovali kemp blízko Primoštenu. Přijeli jsme pozdě večer rozbalili postele, uložily děti, vyndali kabel na elektřinu a šli najít přípojku. Přípojku jsme našli, karavan připojili. Večer jsme seděli na schůdku karavanu, pili pivo a těšili se, že konečně ulehneme ke spánku ve vysněném karavanu. 

Vysněná noc to moc nebyla, protože to dost houpalo, všichni jsme věděli o každém pohnutí kohokoliv z posádky. Nevytáhli  jsme si stavěcí nohy. Druhý den jsme chybu napravili, vyndali i stolek a židle a užívali pohodovou dovolenou se spoustou přejezdů. Další kempy jsme hledali po cestě a k našemu údivu je nebylo třeba rezervovat. 

V kempech se spí krásně a člověk má i pocit bezpečí a fakt není třeba se bát. Ovšem přespávání po cestě je pro mě často adrenalin dodnes. Na svoje první spaní na cestě u pumpy na odpočívadle si pamatuju dodnes. A dodnes nerada přespávám na dálničních odpočívadlech. Je to zvláštní, protože okolo hlavy nám jezdí auta, každé klepnutí dveřmi mi přišlo, že se k nám někdo dobívá. Na tohle si musí člověk zvyknout a nejlepší je na dalničních odpočívadlech vůbec nespat. Dnes je spousta aplikací, které vám najdou stání na spaní STPL.....třeba P4NIGHT. Nabízí se tam spousta míst na přespání a často i s krásným výhledem.

Share